B2B obchodní strategie. Co prodávat, komu a jak.

Víte, co se vám v roce 2027 vyplatí prodávat, komu a jak?

Obchodní strategie nezačíná seznamem firem, které chcete oslovit. Začíná rozhodnutím, na kterých produktech a zákaznících chcete vydělávat. A pokračuje promyšlenou cestou, jak z vybrané firmy udělat skutečného zákazníka.

Představte si, že dostanete seznam stovek firem, které by mohly být vašimi zákazníky.

Co s ním uděláte?

Předáte ho obchodníkům? Začnete firmy obvolávat? Připravíte e-mailovou kampaň?

A co jim vlastně nabídnete?

Možná máte ve firmě několik produktových řad, širokou nabídku služeb nebo řešení na míru. Některé produkty vám vydělávají více, jiné méně. Některé se dobře prodávají, ale jejich realizace je náročná. Jiné mají zajímavou marži, jenže o nich potenciální zákazníci zatím nevědí.

Pokud nemáte jasno v tom, co se vám vyplatí prodávat a komu, nepomůže vám ani sebelepší databáze kontaktů.

Právě na tomhle principu jsme se nedávno shodli při pracovním setkání s kolegy ze společnosti VALIDA, kteří se zabývají finančními a firemními daty.

Každý jsme se na problém dívali trochu jinak. Oni z pohledu ekonomiky a dostupných dat, já z pohledu zákazníka, marketingu a obchodního procesu.

Výsledkem je ale jedna společná logika.

Jak postupovat:

  1. Nejdříve zjistěte, na čem skutečně vyděláváte
  2. Ke konkrétnímu produktu hledejte konkrétního zákazníka
  3. Data vám pomohou vybrat firmy. Nenahradí ale pochopení zákazníka.
  4. Máte seznam vhodných firem. Co teď?
  5. Různé produkty mohou potřebovat různé obchodní cesty.
  6. Nakonec potřebujete vědět, zda celý systém funguje.
  7. Co z toho plyne pro plánování roku 2027?

1. Nejdřív zjistěte, na čem skutečně vyděláváte

Před plánováním dalšího růstu je dobré začít u vlastního produktového portfolia.

Víte, které produkty nebo služby vám přinášejí nejvyšší tržby? A které nejvíce přispívají k výsledku firmy?

To nemusí být totéž.

Produkt s vysokým obratem může mít nízkou marži. U zakázkové výroby navíc nemusí být na první pohled vidět všechny náklady spojené s konstrukčními změnami, přípravou výroby nebo individuálními požadavky zákazníka.

U služeb zase snadno podceníte čas strávený koordinací, komunikací nebo opakovanými úpravami.

Proto je důležité vyhodnotit nejen tržby, ale také marže, skutečné náklady a ekonomický přínos jednotlivých produktů.

Co když zjistíte, že některý produkt téměř nic nevydělává?

Nemusíte ho automaticky vyřadit z nabídky. Můžete upravit jeho cenu, obchodní podmínky nebo způsob dodání.

A někdy může dávat smysl ponechat si i produkt s nízkou marží. Třeba proto, že vám otevírá dveře k zákazníkům, kterým následně prodáváte další, výnosnější řešení.

Rozdíl je v tom, zda to děláte vědomě.

I nízkomaržový produkt může mít ve vašem portfoliu své místo. Musíte ale vědět proč a jakou roli v obchodní strategii plní.

2. Ke konkrétnímu produktu hledejte konkrétního zákazníka

Tady začíná být propojení finanční analýzy a marketingu zajímavé.

Jakmile víte, který produkt chcete rozvíjet, můžete začít hledat zákazníky, pro které bude relevantní.

A nemusíte přitom zůstávat u obecných kategorií typu „výrobní firmy od 50 do 250 zaměstnanců“.

Nedávno kolegové z Validy pracovali s technologicky zaměřeným podnikatelem, který potřeboval najít nové obchodní příležitosti.

Nezačali tím, že mu vytvořili co největší databázi firem.

Nejdříve s ním prošli jeho podnikání a nabídku. Vybrali klíčový produkt, který chtěl aktivně prodávat, a společně přemýšleli, jaké typy firem pro něj představují vhodné zákazníky.

Zvažovali mimo jiné velikost podniků, jejich zaměření a charakter organizace. Potom začali vyhledávat konkrétní firmy a ověřovat jejich vhodnost podle dostupných informací.

Během přibližně hodiny a půl tak podnikatel získal nejen výběr potenciálních zákazníků, ale především jasnější představu, proč právě tyto firmy oslovovat a s jakým produktem.

To je zásadní rozdíl proti běžnému nákupu databáze kontaktů.

Seznam firem totiž sám o sobě není obchodní strategie.

A počet kontaktů není měřítkem jejich kvality.

3. Data vám pomohou vybrat firmy. Nenahradí ale pochopení zákazníka

Dnes máme k dispozici řadu veřejných i komerčních dat, která nám umožňují potenciální zákazníky vyhledávat a hodnotit.

Můžeme pracovat s jejich oborem, velikostí, geografickým působením, ekonomickými výsledky nebo vývojem podnikání.

Finanční údaje nám například mohou pomoci posoudit stabilitu firmy, její růst nebo ekonomickou kondici.

Ale ani společnost s výbornými hospodářskými výsledky nemusí být naším vhodným zákazníkem.

Potřebujeme také vědět, zda má problém, který náš produkt řeší. Zda ho považuje za dostatečně důležitý. Jak se rozhoduje o nákupu, kdo do něj vstupuje a co musí nastat, aby byla ochotná investovat.

Tohle jsou informace, které z účetní závěrky nevyčteme.

A právě proto popisem cílového segmentu práce se zákazníkem nekončí.

Dalším krokem je zmapovat, jak v takové firmě probíhá nákupní rozhodování. Kolik lidí do něj vstupuje, jaké zastávají role, kdo přichází s potřebou změny, kdo řešení posuzuje, kdo ho ovlivňuje a kdo o nákupu nakonec rozhoduje.

V B2B totiž málokdy nakupuje jediný člověk.

S potřebou nového výrobního zařízení mohou přijít lidé z provozu, kteří se denně potýkají s poruchami nebo neefektivní výrobou. Technický ředitel bude posuzovat parametry, efektivitu výroby a možnosti integrace. Finanční ředitel bude řešit návratnost investice a vedení firmy její strategický přínos.

Každý z nich se na stejný produkt dívá jinou optikou.

A právě z tohoto poznání si můžeme sestavit marketingovou personu včetně její nákupní cesty.

Možná vás překvapí, že přestože se na nákupu podílí několik lidí, pro jednu typickou nákupní cestu nám může stačit jediná persona. Ta totiž nemusí představovat konkrétního člověka, ale může být kompilací potřeb, otázek a rozhodovacích kritérií všech lidí, kteří do procesu postupně vstupují.

Pro její zpracování velmi dobře funguje framework See–Think–Do–Care (STDC). Přestože není žádnou novinkou, stále velmi dobře vystihuje, jak se vyvíjejí potřeby zákazníka a jeho uvažování o nákupu.

V počáteční, symptomatické fázi zákazník ještě nehledá konkrétní produkt. Teprve si uvědomuje, že má problém, který mu komplikuje každodenní práci a ten se snaží pojmenovat. A právě tady se často setkáváme s lidmi z provozu.

V dalších fázích už firma aktivně hledá možnosti řešení, porovnává varianty, vyhodnocuje dodavatele a rozhoduje o investici. Do procesu vstupují další lidé s jinými otázkami a prioritami.

Pro marketéra i obchodníka je to obrovská výhoda.

Vědí totiž nejen komu svůj produkt nabízejí, ale také kdy, s jakým sdělením a jakými argumenty mají přijít.

Člověku z provozu budou vysvětlovat, jak mu řešení odstraní každodenní komplikace. Výrobnímu řediteli ukážou dopad na produktivitu a kapacity. Vedení firmy předloží ekonomické a strategické přínosy.

A nemusí se snažit všem říkat všechno najednou.

Data nám pomohou určit, které firmy má smysl oslovit. Persona a nákupní cesta nám ukážou, jak s lidmi v těchto firmách komunikovat, aby se obchod mohl skutečně uskutečnit.

4. Máte seznam vhodných firem. Co teď?

Tady často obchodní příprava končí.

Máme produkt. Máme cílový segment. Máme databázi firem.

Takže začneme oslovovat.

Jenže co má být výsledkem prvního kontaktu?

Chceme rovnou prodat? Domluvit schůzku? Zjistit, zda firma vůbec řeší problém, se kterým jí umíme pomoci? Nebo ji nejprve potřebujeme seznámit s řešením, které zatím nezná?

Odpověď závisí na produktu, zákazníkovi a jeho nákupní cestě, kterou jsme si zmapovali v předchozím kroku.

Pokud prodáváte jednoduchou službu s nízkou cenou, může být cesta k nákupu relativně krátká. U technologického řešení, které vyžaduje investiční rozhodnutí, zapojení několika oddělení a schválení vedením, bude podstatně delší.

Proto si potřebujete navrhnout konverzní cestu zákazníka. Tedy promyslet, jakými kroky ho od prvního kontaktu postupně dovedete až k nákupu.

U složitějších B2B řešení může být prvním cílem například domluvení konzultace. Na ni může navazovat vstupní audit, odborné poradenství nebo technické posouzení, během kterého společně se zákazníkem hledáte vhodné řešení. Teprve potom přichází konkrétní nabídka a jednání o jejích podmínkách.

Každý krok musí mít svůj účel a jasný výsledek, který zákazníka posune blíže k rozhodnutí.

Aby bylo možné celý proces řídit a vyhodnocovat, potřebujete konverzní cestu promítnout do jednotlivých obchodních fází.

Například:

Kontakt → Lead → Obchodní příležitost → Zákazník

To ovšem nejsou jen čtyři kolonky v CRM.

Ke každé fázi potřebujete definovat, v jakém stavu se potenciální zákazník nachází a co se musí stát, aby se mohl posunout dál.

Kontakt je firma nebo člověk, o kterém máme informace. To ještě neznamená, že má o náš produkt zájem.

Leadem se stává ve chvíli, kdy splní předem stanovená kvalifikační kritéria. Například projeví zájem o konzultaci nebo souhlasí s osobní schůzkou.

Obchodní příležitost vzniká až tehdy, když máme důvod předpokládat reálnou možnost obchodu. Zahajujeme obchodní jednání, jehož součástí mohou být u složitějších technologických produktů také presalesové aktivity – podrobné mapování potřeb, návrh řešení a příprava podkladů pro jeho nacenění.

Zákazníkem se firma stává teprve tehdy, když skutečně nakoupí.

Konkrétní kvalifikační podmínky si musí každá firma nastavit podle svého produktu a obchodního modelu.

Díky tomu obchodníci vědí, co mají v jednotlivých fázích zjišťovat a jaký další krok má následovat. A vedení získává mnohem přesnější informace o tom, co se v obchodě skutečně děje.

5. Různé produkty mohou potřebovat různé obchodní cesty

Pokud máte více produktových řad, nemusí pro všechny fungovat stejný způsob prodeje.

Jedním produktem můžete do firmy vstoupit. Další jí nabídnete až ve chvíli, kdy s vámi získá zkušenost.

Některé produkty mohou vyžadovat osobní obchodní jednání, jiné lze prodávat přes partnery nebo digitální kanály.

Stejně tak se může lišit délka obchodního cyklu.

U jednoho produktu trvá rozhodování několik týdnů, u druhého půl roku a u třetího déle než rok.

Pokud tyto rozdíly neznáte, obtížně se plánuje obchodní výkon, marketingový rozpočet i potřebné kapacity.

Proto má smysl projít stejnou logikou každou významnější produktovou řadu:

Co prodáváme → Komu → Proč by to měl koupit → Kde ho najdeme → Jak ho oslovíme → Jak ho dovedeme k nákupu.

A teprve potom vybírat konkrétní nástroje, kanály a technologie.

6. Nakonec potřebujete vědět, zda celý systém funguje

Ani dobře připravená strategie není zárukou úspěchu.

Je to předpoklad, že budete vědět, co děláte, proč to děláte a jak vyhodnotíte výsledky.

Potřebujete proto sledovat nejen počet oslovených firem nebo uskutečněných schůzek.

Důležité je také vědět, kolik kontaktů se kvalifikuje do další fáze, kolik obchodních příležitostí končí zakázkou, jak dlouho jednotlivé fáze trvají a jaký ekonomický výsledek obchod přináší.

Jedním z nejdůležitějších ukazatelů jsou přitom konverzní poměry mezi jednotlivými fázemi.

Právě ty vám pomohou odhalit, kde vám z obchodního procesu unikají potenciální zákazníci. Kde se zasekávají, kde ztrácejí zájem a kde se vám nedaří posunout je k dalšímu kroku.

Díky tomu víte, na kterou část akvizice se zaměřit, místo abyste se snažili zvyšovat výkon celého obchodu najednou.

Možná oslovujete správné firmy, ale nevhodným způsobem.

Možná získáváte hodně poptávek, ale od zákazníků, kteří nemají odpovídající rozpočet.

Nebo úspěšně uzavíráte zakázky, které jsou nakonec méně ziskové, než jste očekávali.

Bez propojení obchodních a ekonomických ukazatelů byste mohli všechny tři situace vyhodnotit úplně špatně.

Co z toho plyne pro plánování roku 2027?

Až budete připravovat obchodní a marketingové priority na příští rok, zkuste místo otázky „Kolik nových zákazníků potřebujeme?“ začít jinak.

Zeptejte se:

1. Na kterých produktech chceme vydělávat?

2. Jaké zákazníky pro ně potřebujeme?

3. A co musíme udělat, abychom je dokázali získat?

Když si na tyto otázky odpovíte, můžete začít smysluplně rozhodovat o akvizici, marketingových investicích, obchodních kapacitách i technologiích.

A možná zjistíte, že nepotřebujete více obchodních aktivit.

Potřebujete je jen lépe zacílit.

Protože cílem podnikání není mít co nejdelší seznam zákazníků ani co nejvíce rozpracovaných příležitostí.

Cílem je vytvářet dlouhodobě ziskový obchod.

Chcete mít jasno v tom, na kterých produktech a zákaznících postavit další růst?

Pomáhám B2B firmám propojit ekonomiku podnikání, poznání zákazníků, marketing a obchod do jednoho funkčního systému. Pokud připravujete strategii na rok 2027 a potřebujete si ujasnit priority, ráda se s Vámi podívám na to, kde má vaše firma největší příležitosti.

Markéta Karman externí CMO B2B marketing

Markéta Karman
Partner pro strategické řízení růstu B2B firem

Pomáhám firmám nastavovat B2B marketing tak, aby přinášel reálné obchodní výsledky – ne jen aktivity. Propojuji marketing s obchodem, nastavuji systém, priority a exekutivu, která dává smysl.

Mám za sebou 20 let praxe v B2B (10 let v obchodu, 10 let v marketingu) a pracuji jako externí CMO pro firmy, které chtějí marketing konečně řídit, ne jen dělat.

Chcete-li poznat můj příběh a pochopit, jak nad marketingem přemýšlím a jak s klienty pracuji, podívejte se na můj příběh.

Spojme se na LInkedin a poznejte blíže, jak pracuji a o vašem byznysu přemýšlím.

Další články

oprávněný zájem v B2B marketingu

Oprávněný zájem v B2B marketingu

Přímé oslovení potenciálních klientů, práce s LinkedInem nebo cílený e‑mail na konkrétní lidi ve firmách patří v B2B obchodu k tomu nejefektivnějšímu, co můžete dělat.