Také jste si všimly jak se v poslední době s oblibou a hojně užívá slovo „organický“? Organické máme potraviny, vyhledávání, návštěvnost, ale organickou máme také chemii. Představujete si něco pod těmi pojmy, nebo prostě přijmete czenglish výraz a někde tam vzadu více či méně vzdáleně tušíte co za tím stojí?
Přiznám se, že jako studovaného chemika, který má ke slovu „organický“ poměrně blízko, mě nadmíra a nevhodnost používání tohoto slova dráždí. Vzpomínám si na (údajně kultovní) film Erin Brockovich, kde se nezaměstnaná máma v podobě Julie Roberts zapáleně vrhá do vyšetřování ekologického zvěrstva způsobeného nadnárodní korporací. Z výrazu „šestivalenční chrom“ jsme se se spolužáky chytaly smíchy za břicho, naši profesoři za hlavu. Tento překlad ukázal na lajdáctví překladatele, který si svůj překlad neověřil, i když si bohužel sám ze základní školy již nepamatoval nic o mocnosti prvků. Ano, v Česku máme chrom prostě šestimocný. A nejen chrom 😉
Já osobně mám slovo „organický“ spojeno s chemií. Chemii prostě dělíme na organickou a anorganickou, nebo-li živou a neživou. A živý ekvivalent se mi moc líbí. Vždyť slovo „živý“ je tak krásné a plné ŽIVOTA! Tak proč si dělat svět jen „organický“? Dosaďme si ŽIVOT do používaných slovních spojení – živé vyhledávání, živá potravina …. Jak vám to zní?
Co je živé? Vše co je přirozené a není ničím ovlivněné – reklamou, barvami, konzervanty, čímkoliv co tam nepatří. A u potravin to platí obzvlášť. Pro živé potraviny máme již označení „bio“, tak proč najednou organické? Jsou organické potraviny jiné, lepší, než naše živé bio potraviny?
vaše Markéta Karman
PS: Všem odborníkům a milovníkům filmů se omlouvám, pokud film Erin Brockovich není kultovním. Umím a znám sice spoustu věcí, přesto vědění lidstva je velmi obsáhlé a v některých oblastech, přiznávám, mám skutečné mezery ve vzdělání. Jednou z těchto oblastí je i vše kolem filmů.
